Už odmalička jsem ráda kreslila, šlo mi to tak nějak samo, takže volba kariéry byla jasná. Vlastně nemám pocit, že bych si někdy doopravdy vybírala co budu dělat, šla jsem prostě cestou nejmenšího odporu. Přihlásila jsem se na výtvarnou školu a pokračovala na VOŠku, která byla zaměřená na interaktivní grafiku. Až teď s vyšším věkem mám nějaké zvláštní nutkání zkusit dělat něco, co je pro mě neznámé a co jsem si vždycky myslela, že není pro mě a snažím se založit školu.

Když jsem byla v deváté třídě, moji skvělí rodiče mi dovolili skákat s padákem. Ukázalo se, že mi tahle aktivita a vše s ní spojené zabere většinu času po dobu asi deseti let. Nakonec jsem skončila, protože jsem potřebovala prostor i na další věci v životě a skákat rekreačně se podle mého názoru nedá, protože by to nebylo bezpečné. Poznala jsem mnoho zajímavých lidí, prožila spoustu nevšedních zážitků a jsem ráda, že jsem to přežila. Jedním z lidí, které jsem na letišti poznala je můj manžel, se kterým máme dvě děti.

Dále jsem pracovala jako grafik a UI návrhář v Seznamu. Momentálně sem tam ilustruji, studuji školský management a mám děti na domácím vzdělávání.

Brzo snad budu tento text zase měnit s tím, že se škola podařila :-).